Seznam blogů

28. května 2016

Slibuji, že dám...

Dobrý večer blogerky!




... se zahradou na nějakou dobu pokoj :-))))))).
























Opět se omlouvám, za odstraněný komentář. Dušovala jsem se, že si dám pozor, ale prostě se zase zadařilo. Chtěla jsem odpovědět přes mobil, ťukla na obrazovku a bylo vymalováno.


Ještě jednou moc děkuji a přeji příjemnou neděli, Kája.


27. května 2016

Obdivuji...


Krásný páteční večer!





... ty krásně osázené květináče zdobící různá vaše zákoutí. Sleduji, inspiruji se a závidím :-))). 


Měla jsem pocit, že to mám letos pod kontrolou, ale asi jsem jediná, která ještě nemá kvítko u dveří, za oknem či na balkóně. Vše je tu trochu pomalejší, teprve rozkvetly šeříky a začínají kvést azalky a rododendrony. 
Nenechte se mýlit muškáty, jsou to řízky z loňských sazenic ve vodě. Mám je tak už asi 3 týdny a vypadají spokojeně. Snad o víkendu zasadím a budou někde sílit a dělat parádu. Nevím, jestli můžu prozradit víkendové tvoření, protože se musí udělat spousty jiné nutnější práce - posekat hektary trávy, vyplet kompost, což je taková malá hora na poli, zasadit cukety, dýně, okurky atd.... No a samozřejmě ty další záživné domácí práce, takže nepočítám, že to za víkend zvládneme dokončit, ale letos na balkón už nepoputuje starý gauč ZDE, ale vyrobíme posezení (poležení) namíru.


 Letos se na moc velké kvítkování nechystám, ale bez kvítek to prostě nejde. Na domečku u vstupu bude nová dekorace, kterou jsem získala o železné neděli u nás na vsi. Hebedí už bylo naloženo a já zahlídla hrnec, když jsem projevila zájem, ukázali mi i starou váhu, kterou máme funkčí doma,  manžel ale vůbec neprotestoval a otevřel kufr u auta :-))))))))))))).


Dnes jsme pořídili kvítka a byla jsem v šoku, když mi slečna oznámila, že begónie už dlouho nemají, že letos je vyprodáno. Loni jich měli mraky i na podzim. 
Cože???? Že by nová mánie k levandulím a hortenziím? No, takže smůla, musela jsem vybrat něco jiného, neodzkoušeného, co přežije ve stínu a bude dělat i parádu. Sáhla jsem po žlutém kvítku, bohužel název si nepamatuji a oranžových fuksiích, ty jsem snad taky v této barvě neviděla. 



... loni








25. května 2016

Tentokrát něco...

Krásný večer blogerky!




... z jedlé zahrádky.


Děti ulehly k pohádce a já šla zalít skleník. 
Na mateřské jsem objížděla s kočárem zahradu, Baru drncání uspalo a já měla prostor promyslet plán prací a ještě jsem se vyvětrala. Moc mi tyhle procházky chybí, ale nic netrvá věčně. Zase nastaly večerní vycházky, kdy už ty dva loupežníky můžu nechat chvilku o samotě a kočárek nahradil fotoaparát. Loni při teplých večerech se mnou chodily i děti, tolik nezalévaly, jako se krmily rajčaty. Já si k nim neodpustím bazalku, ta kombinace mi přijde dokonalá a když voní po celém skleníku, nedá mi to si k nim utrhnout pár lístků.





Ještě sklízíme ředkvičky a o víkendu dojde na špenát a první salát k obědu. 
Na balkón opět pár bylinek, abych v nevlídném počasí či brzy ráno nebo dlouho večer nemusela běhat ven. No a taky jsou docela hezky dekorativní :-))). Pořídila jsem si skleník z Ikei, aby se mi těch pár bylinek lépe přenášelo a když přijdou silné větry, aby to ustály.







V záhoncích se opět prohání myš. Máte nějakou zkušenost a radu jak se jí zbavit a neulovit ptáky nebo kočky? Jakoby nestačili "bezdomáči" jak jim říkáme v práci, ale na ty celkem slušně fungují modré granulky.



Na víkendovém seznamu mám zápychy k bylinkám. Letos nebudu originální a použiji vařečky jako loni zde. No, ale seznam je jen kus papíru, možná nebude hned vše :-))))))))).



Na seznamu jsou i afrykány, lichořeřišnice a muškáty.



Kdybychom se neviděly, užijte si fajn víkend,
Kája.


24. května 2016

Po týdnu...




Zdravím všechny!




... jsem viděla děti a bylo to dojemné vítání. Moc jsem nevolala a nepřipomínala se, posílala jsme raději sms. Už to znám, naše Baru když začne tesknit, nasadí pláč a neví,
 kdy přestat. 



 Minulý týden v sobotu jsme vyrazili do Německa kouknout na rytířské slavnosti a trhy. Tou dobou dojela neplánovaně mamka se sadbou. Prosila jsem jen o rajčata, která mi pomrzla, ale mamka toho nachystala trochu víc - kedlubny, saláty, zelí atd... a to mám vše své a záhonky plné.
 V neděli jsem hned po obědě vyrazila poklízet po hostech, kteří odjeli chvilku před mým příchodem, aby bylo naklizeno na následující víkend... to bych měla být ještě pryč. Manžel s dětma vyzvedl u  příbuzným sadbu. Do úterý zbývaly dva večery na zasazení a tak nebyl čas na otálení. Manžel v neděli i v pondělí po večeři převzal děti a já mohla v klidu do půl desáté sázet. Měla jsem radost, jak se vše zvládlo a že byl zrovna manžel doma, ale to by nebylo normální, kdyby nepřišlo něco extra.


Po zahradničení jsem zabalila oblečení dětem k babičce a samozřejmě i sobě. V jedenáct hodin se Barunka začala mlet v posteli a naříkat. Myslela jsem si, že má divoké sny Maxipsa Fíka po zoologické zahradě, kterou ten den absolvovala se školkou, ovšem v jedenáct už došla, že jí bolí ouško. Dala jsem jí sirup a mázla do ucha Framikoin a Baru do 30ti minut spala. Já pokračovala v balení a doklízení, protože mám potřebu asi před odjezdem a "koncem světa" nějak vysmejčit byt a dělám zbytečně věci, které nejsou nutné a počkaly by... totožné večery před dovolenou :-)))). Tradičně jsem ulehla v půl druhé, ale to už Baru nasadila mega pláč a že ouško bolí, takže se jelo na pohotovost. Baru už měla zánět hezky rozjetý a jinak než píchnout se prý nedalo. Sice nastala úleva, ale zase že jí v tom praská a čvachtá, takže se žádný spánek nekonal. Neměla jsem možnost na minutku zamhouřit oko a hlavou se mi honilo, jestli následující den vůbec dám. Často spím jen 4h, ale nespat vůbec, to jsem posledních pár let neaplikovala. Manžel ráno vyrazil na 3hodiny do práce, já zůstala s Baru doma. Uvařily jsme k obědu polívku a na dvě hodiny se natáhly na gauč a koukaly na pohádky, u kterých jsme na pár minut zadřímla. Pak už jsme se s manželem vystřídali a rozloučili.



Jsem po tom týdnu nějaká zmožená a doma to vše stojí, ale byla jsem se projít po statcích :-), okoukla přírůstky, nabrala trochu čerstvého vzduchu do plic a nafotila tu nádheru kolem sebe. Cestou jsem si ustříhla do vázy konečně kvetoucí šeřík.





 


Za plotem máme úžasnou podívanou na obilí. Fascinuje mě pohled na tu masu zeleně, která se naklání dle větru. Vydržela bych se koukat hodiny, myslím že mě tento pohled uklidňuje víc než oheň či padající sníh.


Aby té zelené nebylo málo, doplnila jsem na výstavě šatník o pár zelených kousků do šatníků, které občas příležitostně potřebuji.


Jdu se překonat, vyměnit pračku a zkusím poklidit byt, abych se nějak dostala do rovnováhy a tu já nějak nedávám, když nemám kolem sebe pořádek. 


Mějte se moc fajn a doufám, že vás nezasáhla voda... k nám ještě nedorazila ani kapka,
Kája.